Language: Apache Chipewyan Navajo
Source: Condie* ’80 from Bourke Haas ’68

Scollon ‘79(ital.)

Morice ‘07

(general N. Dene ital.)

Hohn’73

Li,F-K #
( ital.)

Franciscans’10 (ital.)Young & Morgan ’87
above dà   kídœ   ‘akᾴᾴ’
arrow k’â ‘ka  ‘kra ká   kā’    k’aa
Aurora borealis gǔznadílkl’a nahoogaii
autumn xàiťází ‘aak’eed
away from yuta  yuto t’càzí sits’áji  ‘ats’ąą
axe chí-hi-k’é tθὲł nǐt  tsénił
awl tθàł tsǎgaí  tsah
baby ishkin tsìyὲ shiyázh  ‘awéé
back(my) nən-έ

nàné

shináe’de‘anághah
bag tcέð dǎ’nagłzí   ‘azis
ball dzòlέ joł   jooł
bark t’u’zέ azhí    ‘azhííh
bead t’su’z yō   yoo
bear shoz sàs  sàs shâsh   shash
beaver chá tsá ts’a chā    chaa
bedding tὲy-έ yātqéł  yaateeł
belly(ribs) shi -bit  bœt bàγà tcàyá bitsá     ‘átsą
below yuya(yuyo) yὲyà yádœ   biyaadi
belt bὲðέyą sǐs    sis
berry dj’íyὲ dzǐdzé dzidzé
beyond ‘ází ‘alááh
bird .zɛh tsídi      tsídii
big inchá tso  tco tcòy tsoh
birch kəI’ k’aìc k’ishchíí
bison edsheeré

èdjèrè

ayání
black zàn łizhín  łizhin
blanket chît tìl beêldlé beeldléí
blow yúł yích’ííh
blue duklíj tłís dotľísh dootł’izh
boat t’ yǒł  tsinaa’eeł
bone d’sœn t’өàn d’zin ts’in
bow eltin œłthin tín ałtqín ‘ałtíí
break (v) ni-í-zôntz j-djέz bighádlaad
breast t’θừ shitqél ‘abe’
cane táө-έ gish
card xál. naaltsoos
charcoal t’έs t’ēsh t’eesh
clothes éé
cloud yâ-kôz ‘kos ‘kwos kwòθ

k’wòθ

kǒs k’os
coat ‘ì ǎbáni (shirt) ‘éétsoh
cold zuzkôs nez’kaz k’áð hakáz hak’az
cook (v) ishpéj bέz yibéézh
corpse nizéltin dsǏstaí
cough kwòө dokhós dikos
count má’i
coyote nunnit

shallé alie

mâ’i dił’qíłi mą’ii
cup t’өái beqa’ízhâhi
darkness jíne xíł t’łεyε nîhojíchahałheeł
day or

dawn

ek’áyi  

dzinέ

yīkai  yœkhaih kàic nt’œ

qa’í’â

daughter sitsí’ hach’é’é
dog jlîn łį łééchąą’í
dream shibíł na’iidzeeł
dress ‘ì bīl tł’aakał
drum é-kot-tatza taəγəli tsá ‘ásaa’
dog shee łį łīchái
door tįdá cliǽětqindáádílkał
duck tayína-eth tsheth

tcəð

nāl’éłi naal’eełí
eagle detone

dεt’ánεtòy

atsá ‘atsá
ear shi-chá dzày ăjá’ ‘ajaa’
east chígo-na-áy-akâz yaľ^ ha’a’aah
egg igúej gyέzέ biyézhi ‘ayęęzhii
enemy (Cree) ‘ana’í
elbow t’súz ōzhlá’ ‘ach’oozhlaa
eyes shindá -na  -na nàyá aná ‘anáá
fall(season xàit’a’zį aakhád
far off nizá neza ðà nízad nízaad
father shitá ‘azhé’é
feather k’â-t’â ľεts’əé bit’á ‘at’a’
female t’sέ tsa’ii
finger shúlajuz tθàł hála ‘ála’
fire k’ûn kún khû ko
fish jlûi ło   ło łừwέ łō’ łóó
five sàsừláyè ăshdlá’
flesh -tsî’ tөən bitsí ‘atsį’
food í-t’ân dąnέ ch’iyáán
foot shik’é ke   khé khĕ ‘akee
fox gyìð mâ’iłtsoi
four dín dìγì díí’
freeze i-nânésti tən yistaín yishtin
frog t’sàl châł ch’ał
girl ťεrε ‘at’ééd
goose nâlelthi cha  nat’ági
grass ? ťło t’łòy tlo
grease t’łεs bił
grey tabá’
ground t’sέτ tēsh
grouse,

ptarmigan

t’dee or etchay k’àzbà dih
hair tzi-zil tsīgha
half dáiji-nígo tànìzį ‘ałníí’
hand shik’ôn (ʼn)là yīlá’
handle káθ bitsiin
hat châ t’sà ch’ah
he, himself ὲdįnì t’áá bíhí
head sitzín tθí sĭtsīts’ín
heart ichí dzìyέ ajĕidíshjŏl
heavy dáð nisdaaz
heel kξłtál ăkhétqāl
hide,skin k’águe ðəð abáni
hold tứn
horn itlé
horse jlîn sheetsho

łìtšŏg

łī
house k’ĭn yὲ khǐn or hogan
husband sὲ٢ὲnὲөέ hastqín
ice tîn kai  khe tən tqĭn
intestines t’sìyέ ăch’í
kidney chégoschúje t’səzὲ ătśashkáshi
knee pi-k’ût gwότ ǎwhód
knife pêsh bec  bés bès besh
lake tû-si-k’ân từέ river
land nən kéyah
language təì sād
laugh cho-kl’ô dlόy anáshdlō
leaf il    -œl t’ą -‘tan
leg si-chat dzà ăjád
lie down saka sœka t’sí
liver izzít ðə٢ ăzíd
louse yā  yaa
lynx tseeshé

tc’ìzέ

nash duił baí
maggot náy-ì chǒsh
man díne  diné yu’də’nèù díné
many łani  łane łą łani
meat itzí bər٢εgyànέ ‘atsi’
Milky

Way

yâ-ta-kô-kay   yikáísdáhí
moccasin khě
month dágiltân ðá ji
moon kl’égo-na-ay oljé
mosquito chínzi-olté djứlì tsīdānǽzi
mother shima à  à ‘amá
mountain dził  dzœł cέө dził
mouse donné na’ǎstsósi
mouth sizzé -ze ðè -zé
mud/adobe gûshklij t’łέs hashtl’ísh
muskrat dzen tshenn dzən tqábâ’
name (ʼn)zí ‘azhi’
neck shi-kôz kwòð khăs
needle bi-nak’addi tθàtìłì

tθàtìkì

tsǎ ts’ósi
nest bikk’ín -‘do  –‘to t’òy bit’ó’
night kl’égo təð-έ tàð tlégo
north nílkôz-indé toí náhookos
North Star (Polarus) iltzônt-ze-tu-nâdi-tá náhokhŏs bokhó
nose inchí (ń)tsì ăchí
ochre tsékhô tséko
old ostín yąn sá’
one tazlá ì-łá łá’i
otter bìyε tsōstqíni
outerwear i·-inchâ ‘ì (Li:coat)
pan pêzá ‘asaa’
pemmican gγànέ ‘atsi’
people hòťìnε dine’é
pine indilchi gyàn destsín
porcupine tsee t’sì dă’sáni
quill t’còy baghá
rabbit k’â ga  gyà
rain nágoltîn     tcà niłtsá’
red lichí     k’wóz łichí
river tû-slân-hunli dès tooh ńlínígíí
roast (v) bέł

t’sέθ

sǐt’égo
rock, flint tθέ tsétl’eł
root xai, yày ‘akétł’óól
rope ťłoł  t’łoł t’łúlε tl’ōl
rot (v) djὲr diłdzííd
salt inshi ðài áshî
sand kl’ésh θài sai
scrape hair djὲ akháł yíshē
scraper (ʼn)γwòł

(n)ywòł

bee ‘aldzéhí
sheep debe  tepe debé
shoes k’énkl’îzé
shoot(bow ka’beche-diltûo tàs dishł’ó
shore thaba  thapa tabaah
sinew ťθέ ats’íd
sing -djən hatqáł
sit down zestágo nìdái -dài‘ nishdaah
skin ðəð ‘akági
skunk nooltsee

nùltsį

wǒlízhi
small alchisé yázhí
sky ? ya  ya
smoke jlît łit  łét łər łĭd
snake nádu’ðεh nat’áni
snare bìł bewúdlěhe
snow tzôs t’ô yàθ yás (zǎs)
snowshoe ‘ài’  ‘ài’ yasíkhe
son shi-jarje yé’  siγ/yεse yé’
south sitûc-zindédi nàsì shádi’aah
spear θùθ  tθúł tsii’détáán
spoon pê-tônne łùs adé (bésh’idē)
springtime t’án-go łùk’έ
spruce t’sù chŏ’ká
stick tsin  tcèn tcìn tsĭn
stranger indá xástànε

xáztànε

‘eyóní
stone tzé tsĕ  tsě tθέ tsě
string t’łùł tł’óółts’ósí
sugar kl’ík’ânné ‘áshiih łikan
sun chígo-na-ay ca  sa shă
swamp bi-tû-sik’ãn ‘ὲl-
swan gagoos

gyàgwòs

yáhazhjōl
sweet łakan kàn lakhán
table bik’átánni bikáá’adání
tail itzé’ tse  tcé tcέ bitsé
talk yâ-iti yáshti
tear datǔnalí ‘iidlaad
tent k’olk’âykungûa nìbálè

nìbálè

níbaal
there ‘èyèr ‘aadi
three tha  tha tàyè, tà tgā’
throat shi-táye kàs-έ

k’às-έ

ădáyĭ’
tongue sizzat tθù

tθù, setsú

ǎtsó
trail, road ittin thin tə

tən-ὲ

‘atiin
trap ?εłdzùzì beeljízhi
twilight hòbà  hòbà nahootsooi
two nagíu nákὲ nākhí
water taǒ
weasel łechkalé

tὲlk’àłì

dlú’i
west chígo-na-áy-onatáya yadá ‘e’e’aah
white lek’ay gài łagaí
wife ad, t’sέyànέ asdzáni
wing bit’á   t’sə ǎsts’ín
winter huestango xàyε  xàyὲ qaǐ
wolf bâ-chu nunneesa,

nùnìyὲ

m’a’itso
woman ts’έkuyi t’sέkùyì asdzáni
year kl’égôntza náqai
yellow litzoe tθòy łitso

* Condie says Bourke’s jl, thl, th, etc., is modern ł, while glottalized consonants were subscript 2, and n or supra n as nasalized vowels. # Li 1946 & archives.ucalgary.ca/private/cookcardlist_a.